Motto pro dnešní den :
" Jediní lidé, kteří nakonec neuspějí, jsou ti, kteří se o nic nepokusí" (David Viscott)
Vítáme vás na nových stránkách Svazu podnikatelek ČR. Otestujte je s námi a zašlete nám své poznatky a připomínky.
Tento portál byl nově vytvořen jako místo setkávání virtuálního společenství žen podnikatelek a jako zdroj informací, poradenství, výukových materiálů ale i zajímavých tipů a novinek. Většina informací a zdrojů je přístupná všem, část vyhrazená členkám nabízí zajímavé soutěže, bezplatné vzdělávací materiály a bezplatné základní online poradenství pro start podnikání a slevy do právní poradny.
Těšíme se , že nám budete posílat své podněty a nápady, jak tento portál vylepšit, aby se stal užitečnou a zajímavou podporou žen v podnikání.
Jak se vyhnout obvinění z používání švarcsystému
1. Vystupovat jménem firmy může jen zaměstnanec
Jestliže pracovník, který ve firmě pracuje na živnostenský list, používá firemní vizitky, píše dopisy na hlavičkovém papíru společnosti či nosí firemní uniformu, podnik se vystavuje nebezpečí pokuty. Pracovník totiž naplňuje jeden ze znaků závislé práce - pracuje jménem zaměstnavatele. Určitým řešením je pracovníka na vizitce identifikovat jako OSVČ, včetně jeho IČO a umístit na vizitku dovětek, že dotyčný s firmou pouze spolupracuje. Podobný dovětek by se měl objevit na konci každého pracovního dopisu či e-mailu, který dotyčný napíše. Stejná pravidla platí i pro firemní prezentaci na internetu. Jakmile z ní nebude poznat, že pracovník není zaměstnancem firmy, ale samostatným podnikatelem, který s firmou pouze spolupracuje, inspektoři zbystří.
2. Stejná měsíční odměna bije do očí
Při kontrole firma těžko obhájí, že pracovníkovi na živnostenský list vyplácela každý měsíc stejnou odměnu. Pravidelná měsíční mzda totiž tradičně náleží zaměstnancům. I když u některých povolání je zvykem dohodnout se s klientem na pravidelném měsíčním paušálu, jde každopádně o jeden z varovných signálů, kterých si inspektoři budou všímat. Aby firma pochybnostem předešla, měla by se s pracovníkem dohodnout na pohyblivé výši měsíční odměny v závislosti na výkonu práce živnostníka. Pokud toto možné není, firma by se měla zamyslet, zda vzájemný vztah neupravit dohodou o provedení práce. Vzhledem k tomu, že od letoška může firma uzavřít s jedním zaměstnancem dohodu o provedení práce až na 300 hodin v kalendářním roce (dosud 150), spolupráce může být dlouhodobější. Jestliže si však pracovník v rámci této spolupráce vydělá více než 10 tisíc korun měsíčně, bude z nich muset firma i zaměstnanec odvést sociální a zdravotní pojištění.
3. Za práci živnostníka nemůže firma být odpovědná
Zatímco, když něco pokazí zaměstnanec, důsledky nese samotná firma, živnostník pracuje na svoji vlastní odpovědnost. Stává se, že podniky dávají živnostníkům do smluv, že za jejich práci ručí a zároveň je pojišťují. To ale není právně správně - není důvod, aby firma pojišťovala druhého podnikatele - živnostníka.
4. Živnostník nemůže dostat náhradu mzdy v nemoci
Častým ujednáním ve smlouvách je i to, že živnostník dostává "něco" jako náhradu mzdy v době své nemoci. I toto ujednání je ale určitým náznakem závislé práce, respektive důkazem záměru skrýt klasický pracovněprávní vztah, a tedy projev švarcsystému. Živnostník, který je nemocný a práci pro firmu neodvádí by neměl od firmy dostávat žádnou odměnu. Pokud si platí nemocenskou, bude dostávat dávky od 22. kalendářního dne nemoci od státu, firmu ale jeho nemoc skutečně zajímat nemusí. Živnostník by si měl rovněž uvědomit, že firmu nemusí jeho nemoc zajímat ani s ohledem na dokončení jeho zakázky. Nemoc je omluvou z výkonu práce v pracovním poměru, v obchodněprávním vztahu však bude záležet na živnostníkovi, aby dokončení zakázky v termínu zajistil.
5. Když není práce, firma nemůže živnostníkům platit
Zaměstnancům je firma podle zákoníku povinna práci přidělovat. Když podnik zakázky nemá, musí jim platit náhradu mzdy. Pracovníci na živnostenský list však žádné náhrady mzdy dostávat nemají. Pokud podnik práci nemá, tak ji od živnostníka neobjednává. V opačném případě jde opět o důsledek závislé práce a tedy riziko švarcsystému.
6. Podnik by neměl živnostníkovi zakázat práci pro jiného
Jestliže pro firmu pracují lidé na živnostenský list, není vhodné jim nařizovat, s kým dále mají či nemají spolupracovat. Firmy mají tendenci živnostníkům říkat, že nesmí pracovat pro jejich konkurenci. Ačkoliv i obchodněprávní vztahy umožňují sjednání určité konkurenční doložky, jedná se o typický projev pracovněprávního vztahu, kdy zákoník práce konkurenční činnost zaměstnancům přímo zakazuje. Pokud se tedy konkurenční ujednání u živnostníka objeví, případná kontrola ze strany inspekce práce opět zbystří a bude se daným vztahem podrobně zabývat.
7. Podnikatel musí používat při výkonu práce vlastní nástroje
Zaměstnanec pracuje na náklady zaměstnavatele, který mu zároveň poskytuje pracovní pomůcky. V kanceláři dostane počítač, telefon, má svůj stůl a židli. Firma všechno platí. U živnostníka si firma objednává službu a vůbec ji nezajímá, jestli například malíř pokojů musí platit drahé barvy nebo se mu zrovna zlomila štětka. Důležitý je výsledek práce. Někdy ale firma chce, aby zakázka byla provedena s jejími pracovními nástroji. Aby zde nehrozilo riziko švarsystému, měly by být pracovníkovi na živnostenský list nástroje pronajmuty. V obchodní smlouvě musí být sjednány podmínky tohoto nájmu, a to jak finanční, tak i to, že po skončení spolupráce živnostník vrátí nástroje firmě.
8. Pracovní doba pro živnostníky neplatí
Jestliže firma stanoví ve smlouvě pracovníkovi - živnostníkovi pracovní dobu, opět se vystavuje riziku postihu. Pracovní doba je totiž znakem závislé práce a patří tradičně do pracovního poměru. Živnostník dostane zakázku, že zítra do deseti hodin má zajistit vymalování místnosti. Jestli bude malovat celou noc nebo si na to vezme pomocníky, firmu zajímat nemusí. Živnostníkovi nemůžeme ani předepisovat, že si po šesti hodinách má dát přestávku na jídlo.
9. O dovolené se ve smlouvě psát nesmí
Dovolená na zotavenou patří mezi zaměstnanecké výhody. Jestliže se ve smlouvě se živnostníkem - dodavatelem objeví, že dotyčný má nárok na čtyři týdny placeného volna, jde o jeden z typických důsledků závislé práce. Inspektoři se budou ptát, proč v obchodněprávním vztahu platí firma živnostníkovi dovolenou, když s ním nemá nic společného.
10. Živnostník nemůže mít nadřízeného
Jestliže má pracovník určeného svého nadřízeného, který mu zadává úkoly, kontroluje jejich splnění a hodnotí ho, jde opět o znak závislé práce. Živnostník nemůže být podřízený nikomu z firmy, může mít pouze kontaktní osobu, která mu práci zadá, ale nesmí být začleněný do organizační struktury firmy.
Zdroj: www.ihned.cz
